Letecký zájezd vrstvy Varšavy

Varšava – panorama. Zdroj : Polská turistická organizace

Čtvrtek, 7. května:

Odlet do Varšavy v ranních hodinách.

7. – 10. května : poznávání vrstev Varšavy

Neděle 10. května: odlet z Varšavy ve večerních hodinách

Varšava se stala hlavním městem Polska na konci 16. století vlastně náhodou – měla to štěstí, že ležela napůl cesty mezi hlavními městy tehdejší polsko-litevské unie Krakovem a Vilniusem. Díky velkému štěstí také přežila až do dnešních dnů. Od konce 18. století čelila mnohým útokům, z nichž nejkatastrofálnější se odehrál v roce 1944 během Varšavského povstání, kdy bylo zničeno více jako 80 % procent města. Přitom ještě před válkou se o ní mluvilo jako o Paříži severu nebo také Paříži východu. Dnes i díky „varšavskému Manhattanu“, moderní čtvrti tvořené mrakodrapy s největší výškovou budovou EU, patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím městům v Evropě.

Vydejte se s námi na jarní výlet do Varšavy, která doslova povstala z popela. Do města, kde se odjakživa setkával i utkával sever s jihem a západ s východem a kde spolu žili a stále žijí různé národy a jejich kultury. Budeme objevovat její známé i méně známé vrstvy, které v ní zanechaly pohnuté dějiny Evropy. A nezapomene samozřejmě ani na bohatou kulturní i kulinární nabídku, jež polské hlavní město nabízí.

První vrstva: Povstalecká Varšava

Během 2. světové války proběhly ve Varšavě dvě povstání – v roce 1943 ve Varšavském Ghettu, v roce 1944 Varšavské poznání.

Cestu zahájíme návštěvou interaktivního Muzea Varšavského povstání z roku 2004. Muzeum se nachází v budově bývalé tramvajové elektrárny, odkud se na začátku 20. století napájela varšavská tramvajová síť, a je jedním z mnoha ukázek, jak tvůrčím způsobem se v Polsku přistupuje k historickým a dnes již ke svým původním účelům nesloužícím budovám.

Z muzea se vydáme přes čtvrť Muranów k Muzeu Polin. Budeme procházet po území bývalého Varšavského ghetta a potkávat památky na pohnutou historii evropských Židů během druhé světové války.

Polin znamená v jidiš i hebrejštině Polsko a muzeum dějin polských Židů, jak zní podtitul muzea, interaktivním způsobem přibližuje dějiny a kulturu židovského národa na polských zemích. Příběh je to zároveň bohatý i složitý, když si uvědomíme, že Židé se zde usadili během 10. století a už na konci 19. století byla Varšava po New Yorku druhým městem na světě co do počtu židovského obyvatelstva. Muzeum z roku 2014 je zajímavé i architektonicky. Je výsledkem mezinárodní soutěže, v níž zvítězilo známé finské studio Lahdelma & Mahlamäki, a získalo řadu prestižních architektonických cen.

Druhá vrstva: Královská Varšava

Královskou Varšavu začneme prohlídkou Starého města, kdysi nejstarší varšavskou čtvrtí, která byla totálně zničena během druhé světové války. Po válce bylo podle původních plánů obnoveno a v roce 1980 bylo zapsáno na seznam UNESCO. Na Staroměstském náměstí uvidíme pomník varšavské Sirénky, která podle legendy připlavala proti proudu Visly z Baltského moře a podílela se na založení Varšavy. Není to však jediné zobrazení mořské panny, symbolu polského hlavního města. Varšavané jsou na svou zakladatelku náležitě hrdí, a tak jejích pomníků je ve Varšavě hned několik.

Samotná Královská Varšava začne u Královského hradu, od konce 16. století sídlem polských králů. Vedle hradu budeme míjet Zikmundův sloup z roku 1644, sloup se sochou krále Zikmunda III. Vazy, ve své době největší sochou světské osoby v Evropě. Pokračovat budeme hlavními ulicemi královské Varšavy Krakovským předměstím a Novým světem, kde se nacházejí nejvýznamnější budovy Polska, jako je dnešní Prezidentský palác, Varšavská univerzita nebo Polská akademie věd.

Cestu Královskou Varšavou zakončíme v Královských Łazienkach, letním sídle polských králů a královen, kde se vedle Belvedéru nachází na umělém jezeru „opravdové“ antické divadlo z 18. století.

Třetí vrstva: Socrealistická Varšava

Po válce se vážně uvažovalo, že Varšava bude ponechána v rozbombardovaném stavu jako memento druhé světové války a hlavním městem Polska se stane Lodž. Nakonec se život do Varšavy vrátil. Jedním z nápadů na poválečnou Varšavu byl vznik zcela nového města v socrealistickém stylu. V tomto stylu bylo postaveno Náměstí ústavy (Plac Konstytucji) a neodmyslitelný symbol novodobé Varšavy –Palác kultury a vědy. Palác je dílem Sovětů jako „dar sovětského lidu lidu polskému“. Není divu, že Poláky byl tento dar přijat s nevolí, připomínal jim jejich závislost na Moskvě. Od konce 80. let začali kolem něj stavět další výškové budovy, aby Stalinův ukazováček, jak se Paláci lidově přezdívá, ztratil svou dominanci. Dnes se v jeho okolí nachází „varšavský Manhattan“, mrakodrapová čtvrť a centrum mezinárodního byznysu. Od roku 2021 zde stojí Varso Tower, která je téměř o 80 metrů vyšší než Palác kultury a vědy a která je zároveň nejvyšší budovou v EU.

Čtvrtá vrstva: Varšava současné architektury aneb Powiśle

Moderní architekturu nenajdeme jen ve „varšavském Manhattanu“, vypravíme se za ní do čtvrti Powiśle, z níž se stalo centrum vzdělávání a odpočinku. Nachází se zde Knihovna Varšavské univerzity (BUW), jež je koncipována jako moderní místo ke koncentrovanému studiu. Za dobrého počasí mohou studenti i návštěvníci Varšavy využívat její střešní zahradu, odkud je nádherný výhled na panorama města. Hned za ní se nachází promenáda kolem řeky Visly a Vědecké centrum Kopernik.

Pátá vrstva: Varšava kulturní

Varšava je přirozeně také kulturní metropolí s řadou významných muzeí a galerií i bohatou nezávislou kulturou, právě kvůli ní se Varšavě přezdívá Berlín východu.

Za pozornost stojí Národní muzeum s největší sbírkou núbijského křesťanského umění v Evropě nebo sbírkou dolnoslezské gotiky, nebo loni otevřené Muzeum moderního umění.